Základní korektury českých textů si asi všichni provádíme sami po jejich napsání, ale u korektury angličtiny se setkáme s další řadou problémů pro tento jazyk specifických. U korektury anglických textů je pro začátek potřeba vědět, které rozdíly mezi češtinou a angličtinou se snadno přehlédnou.
Profesionální korektury angličtiny se zaměřují především na zásadní odlišnosti v české a anglické interpunkci. Dalším důležitým krokem u korektury anglických textů je důsledně dbát na dodržování rozdílů mezi britskou a americkou formou.
Jazykové korektury angličtiny: Britská vs. americká forma
Před zahájením jazykové korektury angličtiny se musíme rozhodnout, jestli zvolíme britskou nebo americkou formu. Britská a americká angličtina jsou rovnocenné a upřednostnění jedné z těchto variant závisí na pisateli a na zamýšleném čtenáři. Častou chybou doprovázející korektury anglických textů je nahodilé střídání britské a americké formy. Na lexikální rovině se to projevuje volbou slov užívaných buď pouze v britské, nebo americké angličtině. Ještě výraznější rozdíl je na ortografické rovině, tedy v pravopisu a použití interpunkce.
Korektury anglických textů obvykle řeší nejednotnosti typu koncovek -ise (britská) versus -ize (americká). Aktuální vydání autoritativní britské stylistické příručky New Oxford Style Manual doporučuje modernizovaný způsob psaní -ize (např. organize), ale forma s -ise (tedy organise) je stále tradičně užívaná. U některých výrazů je v britské angličtině koncovka -ize nepřípustná – analyze tedy platí pouze pro americkou angličtinu, zatímco britská píše zásadně analyse.
Jiným problematickým jevem u korektury angličtiny je užívání či neužívání tzv. oxfordské čárky. Navzdory jejímu názvu, díky kterému bychom si oxfordskou čárku asi spojovali s britskou angličtinou, je tato interpunkce typická pro angličtinu americkou. New Oxford Style Manual její užití doporučuje, což nicméně neodpovídá britské tradici. Oxfordská čárka, tedy čárka před and ve výčtu (např. apples, bread, and coffee), je v současnosti otázkou preference autora. Tuto preferenci je nutné dodržet v rámci celého textu, není možné v jednom případě čárku napsat a v dalším případě nenapsat.
Korektury angličtiny vs. česká interpunkce
Standardní úpravou u korektury angličtiny je vyhledání české interpunkce v textu a její nahrazení interpunkcí anglickou. To se týká zejména uvozovek, které se v angličtině píší vždy nahoře – v češtině je levá uvozovka dole, pravá nahoře. Mimo to americká angličtina má uvozovky dvojité, zatímco britská angličtina často preferuje uvozovky jednoduché. Jednoduché uvozovky jsou i doporučením uvedeným v britském New Oxford Style Manual.
Angličtina se liší od češtiny také formou pomlčky. Pro češtinu je běžná krátká pomlčka, která je v angličtině známá jako en dash (–). Pro angličtinu je typická dlouhá pomlčka, nazývaná em dash (—). Čeština dlouhou pomlčku uznává a umožňuje ji použít jako alternativu obvyklejší pomlčky krátké. Angličtina má užití pro krátkou i dlouhou pomlčku – krátká se používá prakticky pouze k označení rozsahu (např. 9–10 a.m.), dlouhá pak označuje např. větnou vsuvku.
Profesionální korektury angličtiny
Při psaní se většinou soustředíme na obsah spíše než na formu. Forma sdělení ale hraje stejně důležitou roli jako jeho obsah. Jazyk je systémem kodifikovaných pravidel proto, abychom mohli vzájemně efektivně komunikovat. Pokud vážně porušíme jazyková pravidla, dochází k nedorozuměním.
Klasickým příkladem je nesprávné použití desetinné čárky v anglickém textu. Angličtina používá pro oddělení desetinných míst tečku, takže české vyjádření 2,527 (dvě celé pět set dvacet sedm) si anglicky mluvící osoba vyloží v řádech tisíců (dva tisíce pět set dvacet sedm).
Pokud se v těchto zdánlivě drobných, ale rozhodujících rozdílech mezi češtinou a angličtinou podrobně neorientujete, svěřte korektury odborníkovi. Profesionální korektury angličtiny zajistí, že váš text sděluje přesně to, co jste zamýšleli.